Kdyby tak lidé dělali to, co by měli,
bylo by na světě veseleji.
Co že to znamená? Co by měli?
Vždyť každý je tak jiný a názory dělí?
Stačilo by možná dělat jen to, co se komu patří,
všichni by tak byli možná bratři.
Co se však patří mně, a co tobě?
Nehyneme přec všichni ve stejné podobě?
Každý je tak jiný a odvaha bolí,
Svět se nám tak tedy pod nohama drolí.
Ubývá nám sil a co silné zdravé je,
raději zakopeme.
Hluboko pod hlínu, do údolí špíny,
ať se jeden poučí, že všude bývaj miny.
Kousek lásky, pokory a odvahy,
každému s uznáním obhlížet prahy.
Nikdy se nedívat na jiné skrz prsty
dřív pomocnou ruku podat se musí.
Jenže kdo teď, kdo je na řadě?
Všichni pořadě? Já ne? On to také nedělá?
Ty ne? S tebou nechci nic mít?
Až svět se vzpamatuje, bude možná pozdě,
své ego tak držme na uzdě.
Žádnou lež a hezké slovo,
stačí tak málo a máš hotovo!!
Vždy jen pravdu, i když pálí,
vždy nespěchej,
spěch dobro jen vzdálí!
Na vše se dívej skrz láskyplné oči,
zkus vidět druhé dřív než sebe.
Zkus naplnit své role dobře jak jen umíš,
dřív mysli na to, co svěřené ti bylo.
A co láskou ještě nepřebylo.
Vždyť tak jednoduché to je,
nevidět zisk, ne slávu
ale to, co je v pravdy hávu.
Říct druhému popravdě co cítíš,
obavy starosti a vše co myslíš.
Snažit se najít pokoj a milost,
neohlížet se na druhého a jeho zlost.
Nedělat věci, které se ti nelíbí,
nepodporovat násilí,
nebýt lhostejný k tomuto světu
a bojovat, bojovat za osvětu!!
Osvětu pravdy, osvětu lásky,
osvětu, že každý mívá přece vrásky!
Já, ty, on, ona, dítě,
dospělý, mladý, starý, nemocný či zdravý,
politik, úředník, policajt neb zloděj,
všichni jsme stejný - člověk a darmoděj.
Tak přijmi své chyby a chyby oněch zlých,
dělej, co se patří a lásku rozdávej.
Ať jsi dnes jeden, nebo ten druhý,
přijímej vše s pokorou, nech stranou neduhy
a pravdu mluv, onu pravdu v duši někdy vzdálenou,
v tichosti hledej nejdřív své chyby
stranou nechej plavat ty cizí sliby
A pokud máš bohatství, rozdej ho,
pokud přemíru vědomostí, vzdělej ostatní,
vše s pokorou, úctou a dobrým míněním.
Starej se o svou rodinu, o svěřené dovednosti,
o svůj kraj a své přátele, o děti a staré lidi, o okolní svět.
Jednej čestně, jednej tak, bys mohl říct - Vítěz uvnitř.
bylo by na světě veseleji.
Co že to znamená? Co by měli?
Vždyť každý je tak jiný a názory dělí?
Stačilo by možná dělat jen to, co se komu patří,
všichni by tak byli možná bratři.
Co se však patří mně, a co tobě?
Nehyneme přec všichni ve stejné podobě?
Každý je tak jiný a odvaha bolí,
Svět se nám tak tedy pod nohama drolí.
Ubývá nám sil a co silné zdravé je,
raději zakopeme.
Hluboko pod hlínu, do údolí špíny,
ať se jeden poučí, že všude bývaj miny.
Kousek lásky, pokory a odvahy,
každému s uznáním obhlížet prahy.
Nikdy se nedívat na jiné skrz prsty
dřív pomocnou ruku podat se musí.
Jenže kdo teď, kdo je na řadě?
Všichni pořadě? Já ne? On to také nedělá?
Ty ne? S tebou nechci nic mít?
Až svět se vzpamatuje, bude možná pozdě,
své ego tak držme na uzdě.
Žádnou lež a hezké slovo,
stačí tak málo a máš hotovo!!
Vždy jen pravdu, i když pálí,
vždy nespěchej,
spěch dobro jen vzdálí!
Na vše se dívej skrz láskyplné oči,
zkus vidět druhé dřív než sebe.
Zkus naplnit své role dobře jak jen umíš,
dřív mysli na to, co svěřené ti bylo.
A co láskou ještě nepřebylo.
Vždyť tak jednoduché to je,
nevidět zisk, ne slávu
ale to, co je v pravdy hávu.
Říct druhému popravdě co cítíš,
obavy starosti a vše co myslíš.
Snažit se najít pokoj a milost,
neohlížet se na druhého a jeho zlost.
Nedělat věci, které se ti nelíbí,
nepodporovat násilí,
nebýt lhostejný k tomuto světu
a bojovat, bojovat za osvětu!!
Osvětu pravdy, osvětu lásky,
osvětu, že každý mívá přece vrásky!
Já, ty, on, ona, dítě,
dospělý, mladý, starý, nemocný či zdravý,
politik, úředník, policajt neb zloděj,
všichni jsme stejný - člověk a darmoděj.
Tak přijmi své chyby a chyby oněch zlých,
dělej, co se patří a lásku rozdávej.
Ať jsi dnes jeden, nebo ten druhý,
přijímej vše s pokorou, nech stranou neduhy
a pravdu mluv, onu pravdu v duši někdy vzdálenou,
v tichosti hledej nejdřív své chyby
stranou nechej plavat ty cizí sliby
A pokud máš bohatství, rozdej ho,
pokud přemíru vědomostí, vzdělej ostatní,
vše s pokorou, úctou a dobrým míněním.
Starej se o svou rodinu, o svěřené dovednosti,
o svůj kraj a své přátele, o děti a staré lidi, o okolní svět.
Jednej čestně, jednej tak, bys mohl říct - Vítěz uvnitř.
Komentáře
Okomentovat